Hana Marie Körnerová - Třetí přístav

Historické série od paní Körnerové jsou vážně skvělé. Mám rozečtenou sérii Pán hor (chystám se na třetí díl, celkem je jich šest). Třetí přístav je druhý díl ze série Kočár do neznáma - kolik celkem bude dílů se ještě neví, ale podle konce Třetího přístavu to vypadá minimálně ještě na jeden díl. 

V popisu děje byste neměli najít nic z minulého dílu, takže pokud jste ještě Kočár do neznáma nečetli, můžete si recenzi přečíst. 

Děj

Nemocná babička Julie de Marigny spolu s dvěmi dospívajícími vnučkami Hermínou a Stefanií jsou nuceni utéct kvůli francouzské revoluci do vzdálených Čech k příbuzným. Zde babička byla naposledy před padesáti lety a je plná vzpomínek a nadějí v lepší život. Při útěku si stihli vzít jen pár věcí a pár cenností, jsou tedy již skoro bez peněz. Na cestě nemohou ženy cestovat sami, tak je doprovází přátelé André s Fabiem. Po cestě zažijí nejednou dobrodružství a nebezpečí, ale to je nic oproti tomu, co je čekalo za přivítání na zámku od příbuzných.

Kornélie dostala dopis od Julie a rozhodne se hned druhý den odjet, ještě před jejich příjezdem. Služebnictvo, zmatené nečekaným hraběnčiným rozhodnutím, překotně zabalilo šaty, stříbro, porcelán, obrazy a nejrůznější vybavení, o němž se hraběnka domnívala, že mají největší cenu. Jen k cestovnímu kočáru přibyly tři vozy plného nábytku, nejměkčích žíněnek z postelí, koberců a nádobí.Zůstává zde pouze pár lidí a správce má za úkol nikoho zde nepustit. 

Když Julie přijede, neubrání se slzám. Takový podraz tedy nečekala, brána zamčená a správce je vyhání pryč. Kam mají jít, zámek v Heřmanech je jejich poslední naděje. Nakonec správci nezbývá nic jiného, než je ubytovat, ale na čem budou spát a co budou jíst!? Ani jídlo jim Kornélie nenechala. Jak si poradí? 

„Začaly jsme novou kapitolu života a budeme si muset promluvit, Hermíno. Mám silný pocit, že mě dostihla minulost, a mám toho na srdci hodně. Je čas podělit se o vzpomínky.”

„Teď?” zeptala se Hermína, protože před chvílí slyšela, jak hodiny na kostele za náměstím odbíjejí půlnoc.

„Ne, teď ne. Zítra je taky den. Jen škoda, že ten dnešní neskončil líp.”

Grand-mére natáhla ruku a udělala skloněné dívce křížek na čelo. „Běž spát, mé dítě. A přeji ti hezké sny pod novou střechou.”

Bohužel babička nestihne prozradit Hermíně tajemství a přitom se tak bála, aby to neslyšela od nikoho jiného. Chvíli po noční návštěvě Hermíny babička umírá. Vnučky se ocitají bez peněz v neznámé zemi, kde nikomu nerozumí a jelikož jsou nezletilé, chce si je do opatrovnictví vzít vzdálený příbuzný. Ten je chce akorát výhodně provdat a získat kontrolu nad jejich zděděným majetkem. Jediná cesta je se rychle provdat za někoho, koho si vyberou sami. Ale koho? V sázce je jejich dobré jméno, majetek a budoucnost. Jak tuto situaci zvládnou? 

Hodnocení

Nedokážu nic jiného, než Třetí přístav chválit. Na začátku knihy je shrnutí předchozího dílu (Kočár do neznáma), což jsem ocenila. Protože jsem první díl četla před třemi měsíci, aspoň jsem si v shrnutí připomněla detaily. Dobrý nápad. Nemám ke knize žádné výhrady, jen se nemůžu dočkat, kdy bude další díl. Příběh skončil v nejlepším a jsem zvědavá, jak se situace vyvine dál. 

Z postav se mi nejvíce líbí Hermína, protože je neskutečně odvážná a dokáže zvládnout všechny nesnáze, které jí život připraví. Velice ráda bych naplno napsala proč ji obdivuji, ale prozradila bych moc děje. 

Třetí přístav je plný napětí, děje a najdete zde jak krásné romantické pasáže, tak i smutné. Obálka je vážně nádherná, přesně vyjadřuje atmosféru děje. Pokud autor má více knih, většinu mám nějakou víc oblíbenou. U Hany Marie Körnerové tomu tak není, stále mě dokáže něčím překvapit a okouzlit. Celý den jsem se těšila na večer, až se budu moci začíst a jen s velkým přemáháním jsem knihu odložila. Nešlo přestat, ale bohužel jsem musela.

Životopis

Hana Marie Körnerová se narodila v roce 1954 v Litoměřicích. Již od dětství si tzv. psala do šuplíku, ale nejdřív se z ní stala zdravotní sestřička a teprve v roce 1993 opravdová spisovatelka, a to když vyšla její historicko-romantická sága Pán hor.

V devadesátých letech vycházely její příběhy ve vydavatelství Ivo Železný v edici Večery pod lampou, tj. jednalo se o krátké zhruba 60-120 stránkové brožované příběhy. Nejznámější její knihou je bezesporu román Andělská tvář, který byl v roce 2002 zfilmován. Letos autorka dopsala jeho pokračování.

Hana Marie Körnerová žije s manželem střídavě v Hřídelci a v Podkrkonoší. Při psaní jí dělají společnost její psi a kočky a rozptýlení obstarají děti a vnoučata, které ji často navštěvují. Ráda sedává u krbu v hale nebo u stolku na terase či na zápraží renovovaného domku. A nápady do knih často přicházejí při chvilkách relaxace ve vaně.