Jarmila Pospíšilová - Katedrála z písku

Psaní je pro Jarmilu Pospíšilovou nejen záliba, ale poskytuje jí i určitou protiváhu k náročné profesi advokátky. Díky své práci poznala mnoho lidských příběhů a osudů, a to jí umožňuje vytvářet zápletky svých knih a nechávat jednat vymyšlené postavy tak, aby působily věrohodně a čtenář z nich měl autentický dojem. Nejčastěji píše detektivky, ale věnuje se i společenským románům.

Celý život se starali o své děti a když už se konečně mohou věnovat svým zálibám, vrhnou se na rekonstrukci celého bytu. Stejně jim v paneláku budou opravovat stoupačky a bůhví co ještě, tak to spojí v jedno. Na dobu nezbytnou k opravě se Magda s Borisem přestěhují na chatu. Představují si, jak si konečně odpočinou od všedních starostí na klidné vesnici. Jenomže nic není, jak si mysleli. Boris jezdí domů z práce pozdě večer a nemají na nic čas. Oba jsou unavení, nervózní a přicházejí na to, že život ve městě, kde v obchodě seženete na rozdíl od vesnice všechno, jim vyhovuje více.

Nechtěla se tahat s plnou taškou až z Olomouce, těch pár drobností, co potřebuje, může koupit i v konzumu ve Chvojné. Ovšem to byl omyl. Když kolem půl třetí odpoledne chtěla pečivo, nepochodila. Prodavačka bez valného zájmu ukázala na prázdný regál za sebou. „ Nemám, musíte přijít dopoledne.”
„ Dopoledne jsem v práci,” namítla Magda, jako by měla potřebu se hájit. Prodavačka jen pokrčila rameny a lhostejně hleděla kamsi za její rameno.

Magda s Borisem se začnou hádat i kvůli maličkostem, takové dusno u nich nebylo za celé jejich manželství. Co se to s nimi jen děje? Jednoho dne jede Boris z nákupu a vůbec se mu nechce domů. Vždyť se stejně zase chytnou a on o to nestál. Najednou se mu začne špatně dýchat a je celý vysílený a zpocený. Magdu nikde neviděl a stejně se mu nechtělo s nikým mluvit. Ani s ní. Bylo mu tak zle, že na jejich hádku zapomněl a šel si honem lehnout.

Cítil brnění v rukou a příšerný tlak na hrudi, zase už se nemohl nadechnout. Došel do ložnice a vrávoravými kroky dotápal k posteli, padl na ni, ale žádná úleva se nedostavovala. Je zle, potřebuje doktora, pokusil se posadit, šmátral rukou kolem sebe v naději, že někde poblíž leží jeho mobil. Nikde nic. Tak to je všechno....to už je konec, napadlo ho a ztratil vědomí.

Najde ho Magda včas?
Tato událost otřese i jejich dětmi, kteří jedou pomoct matce na chalupu. Začnou pátrat v Borisových papírech, jak je rekonstrukce domluvená a přitom narazí na dopis od soudu. Je možné, že má Boris další dítě?

O této autorce jsem se dozvěděla díky knize Vražda v lázních Skalka, protože žiji nedaleko. Za nenápadnou obálkou se skrývá příběh plný životních osudů, které můžou potkat každého z nás. Jarmila Pospíšilová mě zaujala hlavně tím, jak dokázala svižně a příjemně popsat celou situaci. Jsou zde osudy více lidí a autorka je dokázala spojit dohromady, bez chaosu. V postavách jsem se neztrácela a bavilo mě to. Nemůžu říct, že by mě kniha přímo zvedla ze židle a proto jí dávám 4 hvězdičky z pěti. Pokud hledáte oddychové čtení a máte rádi české autory, kniha je právě pro Vás.

Autorka: Jarmila Pospíšilová
Název knihy: Katedrála z písku
Žánr: Společenský román
Nakladatelství: MOBA
Vazba: Vázaná
Počet stran: 240
Rok vydání: 2013