Setkání se spisovatelkou Jarmilou Pospíšilovou

Kultura šla doteď kromě kina mimo mě. Možná jsem se konečně dostala do věku, kdy konečně ocením vyjít si mezi lidi a dozvědět se i něco zajímavého. Zvlášť když se jedná o knihy, tak to mě láká dvojnásob. Nikdy jsem nebyla na sezení (besedě) s autorem, a tak jsem nevěděla co od toho očekávat.

Kdyby nebylo kamarádky, tak bych o  akcích v městské knihovně v Prostějově ani nevěděla. Jen bych se dál vymlouvala, že kdybych žila v Praze nebo v Brně, tak bych měla větší možnosti se kulturně vyžít (zajít na autogramiádu, do divadla, koncerty). Než jaké možnosti mám v Prostějově. Možná stačilo se víc zajímat a přišla bych na to, že se v knihovně a divadle děje víc, než bych čekala.

9.dubna 2014 jsem se vydala na besedu se spisovatelkou Jarmilou Pospíšilovou, od které jsem četla Katedrála z písku a měla možnost ji poznat spíše z té romantické tvorby. Jinak totiž píše paní Pospíšilová převážně detektivky.

„Detektivky jsou celý můj život.”

Přišla jsem do podkrovního sálu v knihovně, sedla si, nachystala si foťák a s napětím jsem očekávala, co se bude dít. Měla jsem nachystaný sešit, abych si mohla dělat poznámky. Připadala jsem si jako novinářka a cítila jsem se vážně dobře. Nakonec jsem si ani skoro poznámky nedělala, byla jsem zaujatá děním kolem autorky a čas ubíhal až moc rychle.

O zábavu se nám nevědomky postarala jedna starší paní, která se přišla také na paní Pospíšilovou podívat. Její první otázka na knihovnici byla, jestli spisovatelka mluví dost hlasitě. To jsem vzhledem k jejímu věku pochopila, ale otázkou, jestli jsme viděli Cesty domů mě vážně dostala :D Prý je to tam teď napínavé :O

Zpět k tématu. Besedu moderoval ředitel knihovny pan Aleš Procházka, díky kterému vše probíhalo uvolněně. Hned ze začátku jsem se dozvěděla co mě zajímá. Ne, paní Pospíšilová nečerpá inspiraci z osudů lidí, které má ve své blízkosti. Tato informace se rozšířila po sociální síti a byla vyvrácena. I když se autorka setkává v práci jako advokátka se zajímavými osudy svých klientů, nemůže si dovolit jejich příběhy z profesního hlediska zveřejňovat a proměňovat do svých literárních postav. Byla by sama proti sobě.

Mohli jsme se ptát spisovatelky, co nás zajímá a i když jsme se styděli ze začátku zeptat, pak se to rozjelo. Paní Pospíšilová rozdávala úsměvy a všechny nabila pozitivní náladou. Byla jako sluníčko. Vážně. Bylo to, jak sedět s ní v kavárně u kafíčka a povídat si s kamarádkou. Ještě dnes jsem plná zážitků a budu vzpomínat jen v dobrém.

Samozřejmě jsem neodolala a poprosila jsem o podpis:)

Více foto naleznete ZDE.

Jarmila Pospíšilová 

Vystudovala práva a od roku 1993 pracuje jako advokátka. K literatuře ji to táhne celý život, je pro ni zdrojem nových vědomostí, ale i rozptýlení. Její oblíbenou četbou jsou detektivky, věnuje se jim i jako autorka. Je přesvědčená, že tento žánr má velký potenciál, dobrý detektivní román může být současně i kvalitním literárním dílem. Kromě několika knih s touto tematikou napsala i společenský román a v současné době pracuje na dalším. Psaní je pro ni nejen záliba, ale poskytuje jí i určitou protiváhu k náročné profesi. Náměty čerpá výlučně ve své vlastní fantazii, jakékoli popisování skutečných událostí by ji nejspíš neuspokojovalo. Díky své práci poznala mnoho lidských příběhů a osudů, a to jí umožňuje vytvářet zápletky svých knih a nechávat jednat vymyšlené postavy tak, aby působily věrohodně a čtenář z nich měl autentický dojem.

Jarmila Pospíšilová žije v malé vesnici na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny a kromě literatury ráda zahradničí, houbaří a chodí se psem na dlouhé procházky do přírody. Její detektivky jsou vesměs zasazeny na venkov a kloubí se v nich znalost tohoto prostředí s problémy současného života. Ve společenských románech klade spíše důraz na mezilidské vztahy.

Seznam již vydaných knih naleznete ZDE.